Amnesty International

Amnesty v novém reportu uvádí důkazy o tom, že polské úřady používaly proti LGBTI+ komunitě stigmatizující a nenávistnou rétoriku. Zároveň jí bránily v pořádání protestů. Podle nejnovější zprávy zvané Chovali se k nám jako ke zločincům: Od utiskování ke zneužívání ochránců LGBTI+ komunity nejsou lidé z LGBTI+ komunity a jejich zastánci v Polsku dostatečně chráněni.

Jejich lidská práva jsou zranitelná tváří v tvář verbálním a fyzickým útokům homofobních demonstrujících nebo nebezpečným policejním taktikám a trestním stíháním. „Polské úřady nejsou zodpovědné pouze za trvající nenávistnou rétoriku vůči LGBTI+ komunitě, ale také za selhání při její ochraně před násilnými a diskriminujícími dopady jejich vlastních slov a politik,“ okomentovala situaci ředitelka Amnesty pro Polsko Anna Błaszczak-Banasiak.

„Nezákonná omezení, požadavky a tvrdé sankce uvalené na LGBTI+ komunitu a její zastánce zredukovala jejich prostor,“ dodala rovněž. Takové postupy proto podle ní v Polsku vytvořily atmosféru strachu. Ti, kteří se odvážně účastní protestů, jsou totiž pronásledováni policií nebo záměrně nechráněni před útoky skupin. Žít tak musí v zemi, kde takové útoky ani nejsou považovány za trestný čin.

„Auta s homofobními nápisy mohou beztrestně jezdit po ulicích, ale my jsme trestaní, to my trpíme.“

Jacek, aktivista a organizátor Pochodů za rovnost 

Podle výzkumu Amnesty polské úřady posledních pět let záměrně používaly náročné a složité organizační požadavky, aby diskriminačně a svévolně zakázaly, omezily nebo rozpustily protesty LGBTI+ komunity. Situace v Polsku se rapidně zhoršila od roku 2019, kdy se zintenzivnila nenávistná a stigmatizující rétorika proti lidem patřícím do LGBTI+ komunity. Takové zacházení pak přicházelo i od vysoce postavených politiků.

K němu se přidalo také zavedení homofobních rezolucí vydaných některými regiony zakládajících takzvané „Zóny bez LGBTI+“. I když nejsou právně závazné, jsou škodlivé a dále pěstují atmosféru nenávisti vůči LGBTI+ lidem žijících v dotyčných regionech. Například mírové Pochody za rovnost v Bělostoku, Hvězdnu a Lublinu byly násilně napadeny. Policie přitom demonstrující proti útočníkům nezvládla ochránit.

V některých případech naopak použili členové policejních složek vůči protestujícím přehnanou sílu. „Nevíme, kdy tahle kampaň nenávisti skončí. Auta s homofobními nápisy mohou beztrestně jezdit po ulicích, ale my jsme trestaní, to my trpíme. Můj dlouholetý aktivismus je důvod, proč jsem na tom nyní tak bledě,“ popsal svou situaci aktivista a organizátor Pochodů za rovnost Jacek.

„Polská vláda musí začít okamžitě jednat, aby tuto žalostnou situaci zásadně změnila.“ 

Anna Błaszczak-Banasiak, ředitelka Amnesty pro Polsko

Současná situace v Polsku je totiž nebezpečná především pro ty, kteří za práva LGBTI+ komunity veřejně vystupují a snaží se tak postavit systematické homofobii, bifobii nebo transfobii. Čelit však musí četným pomstám ze strany úřadů, včetně trestních obvinění. Jejich perzekuce proto vyústila v dlouholeté vyčerpávající a drahé soudy, které aktivisty omezují v účasti v už tak zmenšující se občanské společnosti.

„Polská vláda musí začít okamžitě jednat, aby tuto žalostnou situaci zásadně změnila,“ vyjádřila se dále k situaci ředitelka Amnesty Polsko. Místo toho, aby LGBTI+ aktivisty a samotnou komunitu trestaly, měly by je úřady respektovat a chránit jejich práva. Měly by proto okamžitě ukončit veškerou diskriminaci na základě skutečné či domnělé sexuální orientace nebo genderové identity lidí.

Amnesty opakovaně upozorňuje na kroky polských úřadů, které po celé zemi omezily prostor občanské společnosti a podkopaly tamní právní stát. Kromě toho za posledních pět let opakovaně napadaly nezávislost soudů, práva žen, LGBTI+ komunity a těch, kteří se za ně staví. Více se o problému můžete dočíst v následujících článcích jako například Poland: Free courts, free people, judges standing for their independence a Poland: The Power of ‘the Street’, Protecting the Right to Peaceful Protest in Poland nebo Poland: Targeted by hate, forgotten by law: Lack of a coherent response to hate crimes in Poland.