Amnesty International

Bg cache1 Bg cache2
Vlajka - Polsko Vlajka - Maďarsko
Grafika teploměru

Lidská práva a svobody nemusí být v některých zemích samozřejmostí. A není potřeba se rozhlížet moc daleko. V sousedním Polsku a nedalekém Maďarsku podnikají kroky, které mohou svobodu a práva omezit. Jak v těchto zemích symbolicky „přituhuje“ a s jakými lidskoprávními problémy se jejich občané setkávají, můžete sledovat na tomto teploměru.

NEZÁVISLÉ SOUDNICTVÍ NEZÁVISLÉ SOUDNICTVÍ SVOBODA SHROMAŽĎOVÁNÍ SVOBODA SHROMAŽĎOVÁNÍ OBČANSKÁ SPOLEČNOST OBČANSKÁ SPOLEČNOST Tělesná integrita VZDĚLÁVÁNÍ SVOBODNÁ MÉDIA SVOBODNÁ MÉDIA

#prituhuje

Polsko: Justice se dostává pod kontrolu vlády a právo na spravedlivý proces je tak v ohrožení.

Nová polská reforma soudnictví systematicky podkopává nezávislost justice tím, že dostává soudy pod politickou kontrolu moci výkonné. Snadněji tak hrozí zpolitizování systému obsazování soudců, čistky na soudech, zastrašování nebo šikana „nepohodlných“ soudců. Do činnosti soudů na mnoha úrovních teď může nově zasahovat nejen ministr spravedlnosti, ale i další politici či úředníci. Ministr navíc současně vykonává i funkci nejvyššího státního zástupce a může jmenovat a odvolávat předsedy soudů. Navrhuje disciplinární řízení, v jehož důsledku můžou být soudci zbaveni funkce.

Více... CHCI TO ZASTAVIT

Maďarsko: Vláda provádí legislativní reformy, které ohrožují nezávislost soudů a tím i právo na spravedlivý proces.

Od roku 2010 Maďarsko přijímá zákony, které vedou k omezování nezávislosti soudů. Tím dochází k narušení demokratických principů dělby moci ve státě. Soudci, kteří se k těmto změnám vyjadřují kriticky, čelí dehonestující kampani. Vyvrcholením je reforma, podle které mají od roku 2020 vzniknout správní soudy podléhající přímé kontrole ministerstva spravedlnosti. Ty přitom mají mít na starosti záležitosti týkající se voleb, svobody sdružování, veřejných zakázek, azylového řízení nebo obecné ochrany před nezákonným postupem či rozhodnutím orgánů veřejné moci. Plánovanou reformou se tak spojí moc výkonná a soudní – vše v rukou ministra spravedlnosti.

Více... CHCI TO ZASTAVIT

Polsko: Kriminalizace účasti na shromážděních a používání nadměrné síly proti demonstrantům ohrožuje svobodu shromažďování a projevu.

Polská vláda systematicky omezuje svobodu shromažďování a projevu. Novela zákona o shromažďování v praxi umožňuje rozdílný přístup k různým typům shromáždění. Některá shromáždění totiž upřednostňuje před jinými a ohrožuje tak právo na pokojný protest, které by nemělo být odpíráno v závislosti na typu shromáždění. Liší se i způsob, jakým policie při protestech zasahuje. Během některých protestů dochází k nadměrnému používání síly ze strany policie a zatýkání demonstrantů. Dochází ke kriminalizaci účasti na pokojných protestech, kdy roste počet jednotlivců stíhaných za účast na shromážděních pod záminkou spáchání údajných přestupků nebo trestných činů.

Více... CHCI TO ZASTAVIT

Maďarsko: Maďarsko se pokouší omezit projevy nesouhlasu zakazováním pokojných protestů a používáním nadměrné síly proti demonstrantům.

V červnu 2018 změnilo Maďarsko Ústavu doplněním článku o „ochraně křesťanské kultury”. Podle něj „nesmí svoboda projevu a právo na shromažďování poškodit osobní a rodinný život ostatních a jejich domovy“. V říjnu 2018 byl navíc přijat nový zákon o svobodě shromažďování, který lidem ztížil možnost veřejně protestovat. Úřady od té doby zákon často využívají a protesty nepovolují.

Opatření porušují mezinárodně uznávané právo na shromažďování a vedou k omezení veřejného projevu nesouhlasu. Dochází k situacím, kdy se policie nesnaží o minimalizaci násilí na účastnících protestů a demonstrací, naopak se snaží účastníky přesvědčovat, aby nepodávali trestní oznámení za útoky na ně spáchané.

Více... CHCI TO ZASTAVIT

Polsko: Snaha vládní strany o omezení činnosti neziskových organizací ohrožuje svobodu projevu a sdružování.

Vládní strana Právo a spravedlnost (Prawo i Sprawiedliwość, PiS) ve jménu ochrany tradičních hodnot a rodiny útočí na nevládní organizace, které podporují ženská práva, bojují proti domácímu násilí a zákazu potratů. Vláda na neziskové organizace posílá nejrůznější kontroly, zabavuje jim dokumentaci nebo počítače. Pokud tyto organizace podporují státní zaměstnanci, setkávají se s výhrůžkami.

Dalším nástrojem vlády, jak omezit činnost občanského sektoru a získat nad ním kontrolu, je vznik Národního institutu svobody. Ten organizacím přerozděluje finance a dohled nad ním má přímo vláda, která má tím pádem moc nad rozhodováním o financování konkrétních projektů.

Více... CHCI TO ZASTAVIT

Maďarsko: Nové zákony omezují a kriminalizují činnost občanské společnosti a nevládních organizací a ohrožují svobodu projevu i sdružování.

Maďarsko postupným přijímáním kontroverzních zákonů omezuje a stigmatizuje činnost nevládních organizací, které v zemi působí. Například organizace, které jsou finančně podporované ze zahraničí, musí být podle zákona z roku 2017 označeny jako „občanské organizace finančně podporované ze zahraničí“, a musí nahlašovat výši finančních příspěvků ze zahraničí včetně uvádění informací o přispěvatelích. V roce 2018 byl přijat zákon LexNGO2018, přezdívaný „Stop Soros“, který cílí na organizace i jednotlivce a kriminalizuje pomoc uprchlíkům a migrantům. Pracovníci nevládek, novináři ale i někteří akademici jsou označováni jako Sorosova armáda nebo také Sorosovi žoldáci. Jmenný seznam čítá na 200 lidí a jsou mezi nimi také zaměstnanci maďarské pobočky Amnesty.

Více... CHCI TO ZASTAVIT

Polsko: Zákaz potratů ohrožuje právo na svobodnou volbu a právo na tělesnou integritu.

Vládní strana Právo a spravedlnost usiluje o omezení jednoho ze základních práv – práva na tělesnou integritu, a to snahou o úplný zákaz potratů a omezení práva na antikoncepci. Právo na tělesnou integritu zaručuje člověku právo rozhodovat o svém vlastním těle, tedy i právo ženy svobodně se rozhodnout o těhotenství. Současná polská právní úprava již povoluje potrat jen v přesně definovaných případech. Jedná se například o situace, kdy je ohrožen život matky, dítěte, nebo žena otěhotněla po znásilnění.

Více... CHCI TO ZASTAVIT

Maďarsko: Účelová kontrola vzdělávacího procesu je v rozporu s právem akademické svobody zakotveným v Listině základních práv Evropské unie.

V roce 2018 byl přijat zákon o vysokých školách, který zavedl supervizi nad vysokými školami a zřídil funkci administrátora, který spadá pod přímý dohled vlády. Zákon podkopal nezávislost institucí a upřednostnil politická rozhodnutí před vědeckými. Výsledkem byl odchod Středoevropské univerzity (CEU) z Budapešti. Maďarská vláda také ze seznamu akreditovaných oborů odstranila magisterský program "Gender Studies". Oficiálním zdůvodněním vlády pro zrušení tohoto oboru je "nízký zájem studentů" a "ideologický rozpor se směřováním vládní strany". Nejnovějším vývojem v maďarské snaze o omezení akademických svobod je nový zákon přijatý parlamentem v červenci 2019, který přesouvá maďarskou Akademii věd pod nově zřízenou instituci kontrolovanou vládou.

Více... CHCI TO ZASTAVIT

Polsko: Média se dostávají pod kontrolu vlády – je tak ohrožena jejich nezávislost, včetně svobody projevu a práva na informace.

Nezávislost médií v Polsku je vážně ohrožena. Podle neziskové organizace Freedom House, která hodnotí země podle míry svobody, se hodnocení Polska snížilo ze „svobodné“ na „částečně svobodné“. Důvodem je snaha vlády o omezování nezávislého a kritického zpravodajství, nadměrné politické vměšování do veřejných médií a omezování projevů týkajících se polské historie a identity. V současnosti tak dochází k radikálnímu omezování svobody médií, díky kterému se vládní PiS daří skrze média prosazovat vlastní ideologii a šířit zkreslený výklad historických událostí.

Více... CHCI TO ZASTAVIT

Maďarsko: Přes 80 % maďarských médií je pod kontrolou vlády a je tak ohrožena jejich nezávislost, včetně svobody slova i práva na informace.

V listopadu 2018 vznikla Středoevropská tisková a mediální nadace (KESMA), do níž vložili své mediální tituly lidé blízcí premiérovi Viktoru Orbánovi. Jedná se celkem o 476 mediálních titulů zahrnující veškeré deníky, bulvární tisk, mnoho televizních a rozhlasových stanic včetně jediného komerčního rádia, které vysílá celostátně. Vládní vyhláška 229/2018 umožnila tuto transakci bez veřejné soutěže, což odůvodnila "veřejným zájmem”. Vládní média díky tomu kontrolují přes 80 % celého mediálního trhu a jsou charakteristická propagandistickými praktikami a odmítáním prezentace hostů z opozičních či kritických řad.

Více... CHCI TO ZASTAVIT

Polsko: Justice se dostává pod kontrolu vlády a právo na spravedlivý proces je tak v ohrožení.

Polská vláda se od roku 2015 snaží systematicky oslabit nezávislost soudnictví tím, že justici na různých úrovních dostává pod kontrolu moci výkonné. Série reforem ovlivňuje fungování Nejvyššího soudu (NS), Národní rady soudnictví (NRS), Ústavního soudu i obecných soudů. Ohrožuje dělbu moci ve státě, a tím i fungování demokratického právního státu včetně nezávislosti justice, která je předpokladem práva na spravedlivý proces a dodržování lidských práv. 

Koncentrace moci v rukou ministra spravedlnosti  

Ministr spravedlnosti získal výhradní pravomoc jmenovat a odvolat předsedy soudů bez uvedení důvodu. Během prvních šesti měsíců vyměnil 18 % všech předsedů nebo místopředsedů soudů. Zároveň došlo ke spojení funkce ministra spravedlnosti s funkcí nejvyššího státního zástupce. Ten tak může měnit nebo rušit rozhodnutí státních zástupců, odvolat je nebo požadovat informace o jednotlivých případech.

Zpolitizování systému obsazování soudů a čistky na soudech  

Kromě nových pravomocí ministra spravedlnosti při jmenování a odvolání soudců byla legitimita procesu obsazování soudů oslabena novelou zákona o Nejvyšším soudu a zákona o Národní radě soudnictví (NRS). Soudci musí projít sítem NRS, která je nominuje ke jmenování do funkce. Nezávislost NRS je ovšem diskutabilní, protože její členové jsou obsazováni politicky, což je – jak potvrdila i EU – v rozporu s polskou ústavou. Vedle toho došlo ke snížení důchodového věku soudců NS, které způsobilo nucený odchod téměř třetiny soudců. Poté, co Evropský soudní dvůr uznal, že zákon porušuje právo EU, bylo další novelou soudcům umožněno vrátit se zpět do funkce. Nebyly jim ale zajištěny stejné podmínky ani pozice jako před odchodem, a bylo jim zakázáno vydávat rozhodnutí. Jeden ze soudců, který odmítl respektovat tento zákaz, čelí disciplinárnímu postihu. Současně je proti Polsku vedeno řízení podle článku 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (SEU) o porušení čl. 2 této smlouvy z důvodu obavy, že soudní reforma by mohla být systémovou hrozbou pro právní stát v Polsku.

Zastrašování a veřejná diskreditace soudců  

Novela zákona o obecných soudech dělá z disciplinárního řízení mocnou zbraň v rukou vlády. Může být zneužita k odstraňování nepohodlných soudců a umlčování kritiky a veřejné debaty soudců o nezávislosti soudnictví. Nejméně 11 soudců a několik stáních zástupců čelí disciplinárním řízením kvůli kritice soudní reformy. Někteří se účastnili akcí na podporu nezávislosti polské justice nebo předložili předběžnou otázku Evropskému soudnímu dvoru ohledně souladu nových zákonů s právem EU.

Ve státní televizi, provládním tisku, na sociálních sítích a billboardech probíhá očerňovací mediální kampaň. Konkrétní soudce zobrazuje jako ty, kdo poškozují zájmy Polska a stojí nad zákonem. Soudci kvůli tomu čelí nejrůznějším výhružným zprávám. Na Twitteru lidé pod anonymními účty publikují osobní nenávistné příspěvky namířené zejména proti soudkyním, které se nesouhlasně vyjádřily k reformám. Zveřejněné informace mají charakter utajovaných dokumentů adresovaných výhradně polské vládě, existuje proto podezření, že účty mohou být na vládu napojené.

Opatření proti konkrétním soudcům zastrašuje ostatní soudce a stát tak jednoduše umlčuje jejich případnou kritiku či veřejnou debatu na téma ohrožení polské justice.  

Reforma má dopady nejen na soudní systém, jehož nezávislost ohrožuje, na konkrétní soudce a státní zástupce, kteří jsou jeho součástí, ale především ohrožuje polskou veřejnost a její práva, která mají být prostřednictvím soudů chráněna.  


Chci to zastavit

Maďarsko: Vláda provádí legislativní reformy, které ohrožují nezávislost soudů a tím i právo na spravedlivý proces.

Podle Evropské asociace soudců i podle Evropské komise se od května 2018 nachází maďarská justice v “ústavní krizi”. Otázka, kdo bude dozorovat administrativu soudů, vyústila do propagandistické kampaně proti nepohodlným soudcům, kteří tuto reformu zpochybňují. Situaci nepomáhá ani přetrvávající konflikt mezi dvěma hlavními aktéry soudnictví – Národní justiční kanceláří (NJK) a Národní radou pro soudnictví (NRS).  

Vznik správních soudů a jejich vynětí ze soudní soustavy

Dosud byla správní řízení v kompetenci obecných soudů, které nepodléhají státní moci. 28. června 2018 však vešel v platnost sedmý dodatek tzv. Základního zákona (obdoba Ústavy), podle kterého mají vzniknout „správní soudy“. Přijetí zákona vyvolalo masové protesty v maďarských městech, ale i tvrdou kritiku ze strany orgánů a představitelů Rady Evropy, Evropské komise a OSN. V zákonu o správních soudech totiž zcela chybí pojistka systémem tzv. brzd a rovnovah – v dohledu nad fungováním správních soudů dochází ke koncentraci moci do rukou několika málo aktérů. Ministr spravedlnosti (politický člen vlády) a předseda Nejvyššího správního soudu (volený parlamentem) podle nového zákona sami rozhodují o jmenování a povyšování soudců, rozpočtu správních soudů a přidělování konkrétních případů. Po nabytí účinnosti zákona by proti ministrovi a předsedovi nestál žádný orgán, který by jejich činnost mohl kontrolovat a vyvažovat; vládní strana by tedy získala přímou kontrolu nad personálním obsazením soudů, financemi a přidělováním případů. Nabytí účinnosti zákona by znamenalo praktickou likvidaci nezávislého správního soudnictví a ohrožení práva občanů na spravedlivý proces. V kompetenci správních soudů je mimo jiné také řešení stížností na průběh voleb, konflikty ohledně povinnosti vládních úřadů poskytovat informace, veřejná administrativa, veřejné zakázky, žádosti o azyl a podobně.

Přes napadení zákona Parlamentem rozhodl Ústavní soud ve prospěch zákona. Dne 2. července 2019 přijalo Národní shromáždění zákon LXI 2019, kterým posunulo účinnost Zákona o správních soudech na neurčito, jeho spuštění však může kdykoli přijít a opřít se také o ústavní zakotvenost. 

Konflikt mezi Národní justiční kanceláří a Národní radou pro soudnictví

Národní justiční kancelář (NJK) a její předsedkyně mají široké pravomoci v důležitých oblastech jmenování a povyšování soudců, návrhu rozpočtu a administrativy. Národní rada pro soudnictví sestává ze 14 soudců a předsedy, jejichž hlavní kompetencí je dohled nad Kanceláří. Členové rady mají rovněž právo veta v záležitosti nominování soudců. Na základě tlaku NJK v dubnu 2018 rezignovali členové Rady, z nichž někteří byli k rezignaci donuceni přímo předsedkyní Kanceláře Tünde Handó nebo soudci, které předsedkyně jmenovala. Předsedkyně označila Radu za nelegitimní, neboť počet jejích členů klesl z 15 na 11. Shromáždění k volbě nových členů Rady proběhlo až po pěti měsících, v říjnu 2018, a z důvodu porušení procedurálních pravidel (zejména obejití volby tajným hlasováním) ke zvolení nových členů nedošlo. V květnu 2019 zaslala NRS parlamentu návrh na odvolání předsedkyně Handó z důvodu záměrné obstrukce efektivního fungování NRS z její strany. Poslanci maďarského Parlamentu ovšem v červnu 2019 hlasovali proti odvolání předsedkyně Handó z jejího postu.  

Tlak na soudce

Varovným signálem je také stupňující se tlak na soudce, kteří otevřeně kritizují reformu nebo upozorňují na nebezpečí konfliktu mezi Radou a Kanceláří. V červenci 2019 maďarský Úřad pro ochranu osobních údajů a svobodný přístup k informacím zjistil, že předseda krajských soudů v únoru 2019 protiprávně vyloučil ze svého okrsku 51 soudců, členů Soudcovské asociace. Provládní média pokračují v očerňování jednotlivých soudců a dále se snaží o jejich diskreditaci. A to nejen těch, jež jsou členy Národní rady soudnictví, ale i soudců, kteří veřejně kritizovali maďarský soudní systém a reformy. 


Chci to zastavit

Polsko: Kriminalizace účasti na shromážděních a používání nadměrné síly proti demonstrantům ohrožuje svobodu shromažďování a projevu.

Změna zákona o policii z roku 2016 značně posílila kontrolní pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Z toho důvodu může častěji docházet ke zneužívání zákona a ohrožení lidí, kteří uplatňují své právo na pokojný protest. Novela například zavedla ustanovení o tajném dozoru. Ten nově nemusí probíhat pouze v rámci vyšetřování trestného činu. Lidé tak vůbec netuší, jestli jsou zrovna sledováni a kým.

V červenci roku 2017 probíhaly demonstrace ve více než 100 polských městech. Tisíce lidí vyšly do ulic, aby vyjádřily svůj nesouhlas s reformou soudnictví. Policisté reagovali masivními bezpečnostními opatřeními v blízkosti budovy Parlamentu a Prezidentského paláce, čímž bránili demonstrantům pokojně protestovat. Desítky demonstrantů byly následně obviněny z drobných přestupků, s některými bylo zahájeno trestní řízení.

Úřady navíc stále častěji rozdílným způsobem přistupují k různým typům shromáždění. V dubnu 2018 vstoupila v platnost novela zákona o shromažďování, podle které mají "cyklická" shromáždění organizovaná stejným subjektem na stejném místě několikrát ročně, přednost před ostatními akcemi oznámenými na stejném místě ve stejnou dobu. Nové nařízení v praxi vedlo k zákazu mnoha „protivládních“ shromáždění. Dvojí metr je jasně vidět i při zásazích policie a vyvolává obavy, že státní orgány činné v trestním řízení můžou upřednostňovat provládní a nacionalistické demonstrace před jinými akcemi.


Chci to zastavit

Maďarsko: Maďarsko se pokouší omezit projevy nesouhlasu zakazováním pokojných protestů a používáním nadměrné síly proti demonstrantům.

Ústavní dodatek mimo výše uvedeného zakazuje usazování „cizích populací“ na území Maďarska a kriminalizuje bezdomovectví. Zákaz bezdomovectví vzbuzuje obavy z diskriminace a ohrožení práva na život. Postihuje navíc zejména ty osoby, které jsou již tak vyčleněné na okraj společnosti.

V Maďarsku roste nenávist vůči určitým skupinám ve společnosti, ať už se jedná o uprchlíky, cizince obecně nebo LGBT+ komunitu. Těmto náladám se přitom vláda nesnaží zabránit. V mnoha případech, kdy došlo k napadení účastníků průvodů, protestů či demonstrací, policie záměrně nezajistila demonstrantům dostatečnou ochranu – například úmyslně dorazila pozdě či odrazovala napadené od nahlášení násilných trestných činů. Naproti tomu během poklidných demonstrací a protestů proti vládní straně byly zaznamenány neadekvátní zásahy ze strany policie s použitím nepřiměřené síly. Účastníci byli pokutováni a bráni do vazby, aniž by k legitimnosti těchto policejních zásahů existovaly jednoznačné důkazy. 

Zavedení institutu omezujícího právo svobody projevu a právo na protest by mohlo vážně poškodit mezinárodně uznaná občanská práva na úkor práva na soukromí a rodinný život. Pokojný protest a vyjadřování názorů nezasahuje do soukromí řadovým občanům, dotýká se výrazněji jen politiků, kteří jsou ale z titulu své funkce povinni snášet „větší míru kritiky“, jak mnohokrát uznal Evropský soud pro lidská práva. 


Chci to zastavit

Polsko: Snaha vládní strany o omezení činnosti neziskových organizací ohrožuje svobodu projevu a sdružování.

3. listopadu 2016 zaplnily tisíce demonstrantů ulice napříč celým Polskem na protest proti vládnoucí straně Právo a spravedlnost a jejímu pokusu prosadit naprostý zákaz potratů. Od nástupu k moci v roce 2015 útočila vláda PiS na organizace podporující ženská práva a odmítala jejich financování, často bez jakéhokoliv zdůvodnění.

Lídři strany PiS záměrně očerňovali organizace podporující práva žen a označovali jejich práci za "nebezpečnou pro rodinu a tradiční hodnoty". Státní zaměstnanci, kteří s organizacemi za práva žen přímo spolupracovali, byli postaveni před disciplinární komise a vyhrožovali jim ztrátou zaměstnání. 17. listopadu 2017 byly v Polsku při policejní razii zabaveny dokumenty a počítače dvou organizací podporujících práva žen, a to po demonstraci na protest proti zákonu omezujícímu potraty.

PiS také zásadním způsobem snížila přísun financí pro některé neziskové organizace. V roce 2017 byl schválen zákon o Národním institutu svobody – Centru rozvoje občanské společnosti. Nová instituce má podporovat rozvoj občanské společnosti a přerozdělovat finanční prostředky určené neziskovému sektoru. V praxi je ale skutečnost úplně opačná. Pracovníci nevládních organizací nemají na fungování instituce prakticky žádný vliv. Podle zákona mají zástupci nevládních organizací v Radě institutu pouze pět křesel z jedenácti.  V roce 2017 předložila polská vláda také nový návrh protikorupčního zákona. Neziskové organizace musí zveřejňovat detailní informace o drobných dárcích. Pokud to neudělají, hrozí jim trestní stíhání. Transparentnost v tomto případě může být použita jako prostředek zastrašování občanů a dává autoritám příliš velkou moc v rozhodování, které informace by měly být veřejně přístupné.


Chci to zastavit

Maďarsko: Nové zákony omezují a kriminalizují činnost občanské společnosti a nevládních organizací a ohrožují svobodu projevu i sdružování.

Tlumení aktivit občanské společnosti a varovné signály 

Představitelé Maďarska pokračují v umlčování disentu a vedou očerňující kampaně proti jednotlivcům i organizacím, které se snaží vládu přimět k odpovědnosti a upozorňují na to, že přituhuje. Vláda proti nim zasahuje skrze nové zákony, které ohýbají základní práva a svobody, včetně vládní kontroly médií a justice.

V roce 2017 Maďarsko přijalo Zákon o transparentnosti organizací podporovaných ze zahraničí – LexNGO2017 – který se inspiruje ruským zákonem z roku 2012 o „zahraničních agentech“. Tento zákon nutí organizace občanské společnosti, které dostávají přímou či nepřímou finanční podporu ze zahraničí převyšující 7,2 milionu forintů (24 271 dolarů) za daňový rok, aby se přeregistrovaly jako „občanské organizace finančně podporované ze zahraničí,“ a aby používaly tuto nálepku ve všech svých publikacích, kampaních a na svých webových stránkách. Zákon říká, že nevládní neziskové organizace, které jsou dotované ze zahraničí, mohou sloužit zahraničním zájmům, k praní špinavých peněz a mezinárodnímu terorismu. Organizace, které toto nedodrží, čelí vysokým pokutám, a nakonec i zastavení činnosti.  

Zákonem LexNGO2018 („Stop Soros“) pak přijalo Národní shromáždění novou trestní legislativu uvalující speciální daň ve výši 25 % na jakékoliv finanční prostředky přijaté občanskými organizacemi, které provádějí činnost „usnadňující migraci / na podporu migrace.“ Tyto aktivity zahrnují například monitoring hranic, přípravu a distribuci informačních materiálů a budování nebo provozování sítě podporující usnadnění „nelegální migrace”. Vágní terminologie obsažená v tomto zákonu by mohla považovat za kriminální činnost velké množství aktivit zahrnující kampaně, poskytování legální podpory migrantům a uprchlíkům nebo provádění průzkumu porušování lidských práv v Maďarsku. Trestní sankcí je až rok vězení. Zákony záměrně míří na nevládní neziskové organizace, které podporují právní stát, ochranu uprchlíků, migrantů a dalších marginalizovaných skupin a poskytování sociálních a právních služeb, které jsou nedostatečně zajištěné státem. Zákony jsou pak v praxi používány na umlčení kritiky vlády, zdiskreditování práce neziskových organizací a tvorbu negativní reputace u veřejnosti. Kriminalizace uvedených aktivit je přímým útokem na práci nevládních neziskových organizací a jednotlivců, kteří usilují o dodržování základních lidských práv. Mají rovněž odstrašující efekt na další lidi, kteří jsou tak od práce v občanském sektoru odrazováni.

Uprchlíci a právo na azyl 

Aktivita neziskových organizací nabývá v Maďarsku na stále větší důležitosti, neboť vysoký počet žadatelů o azyl, uprchlíků a migrantů (včetně dětí a nezletilých) je dlouhodobě vystaven špatnému zacházení. V březnu 2017 schválilo Národní shromáždění zákon, který umožňuje automatický přesun všech žadatelů o azyl do tranzitních prostorů po dobu trvání jejich azylového řízení. Jediná zařízení, kde mohou lidé žádat o udělení azylu v Maďarsku, jsou tranzitní zóny u přechodů Röszke a Tompa na hranici se Srbskem. V těchto tranzitních zónách čelí cizinci špatnému fyzickému zacházení ze strany policistů, nejsou jim poskytovány informace o procesu řízení, je jim odpíráno jídlo. Maďarsko tak v několika bodech porušuje Evropskou úmluvu o lidských právech. Tábory lze opustit pouze východem do Srbska, tím ale žadatelé automaticky ztrácí v Maďarsku status žadatele o azyl, jelikož vláda v Budapešti považuje Srbsko za bezpečnou zemi.


Chci to zastavit

Polsko: Zákaz potratů ohrožuje právo na svobodnou volbu a právo na tělesnou integritu.

Od roku 2015, kdy se strana Právo a spravedlnost dostala k moci, postupně PiS prosazuje politiku oslabující reprodukční práva. Podle polského práva je potrat povolen pouze v případě, kdy je ohrožen život matky, těhotenství je následkem trestného činu (například znásilnění), nebo je plod těžce poškozen. V roce 2016 však vláda navrhla zákon, který by zavedl úplný zákaz potratů – s jedinou výjimkou – ohrožení života matky. Tento návrh vyvolal protesty tisíců lidí a návrh následně neprošel.

V roce 2017 byla polská vláda nařčena z porušení evropských hodnot, když byla schválena legislativa omezující přístup žen k „pilulkám po”. Zákon podepsaný prezidentem i přes nesouhlas lidskoprávních organizací a doporučení Evropské lékové agentury klasifikoval nouzovou antikoncepci jako lék na předpis. To znamená, že ženy a dívky nad 15 let se musí objednat k lékaři, aby získaly přístup k léku, čímž je možnost zabránit nechtěnému otěhotnění značně omezena. Podle polských neziskovek i bruselských europoslanců bude mít změna největší dopad na oběti znásilnění a osoby z izolovanějších míst. 

Polsko mimo jiné porušilo práva čtrnáctileté dívky, která otěhotněla po znásilnění. Dvě nemocnice v různých městech jí odmítly provést interrupci, ačkoliv na ni měla podle současného zákona právo; uspěla teprve v nemocnici vzdálené 500 km od místa, kde žije. Během řešení případu musela čelit obtěžování a zastrašování ze strany nemocničních pracovníků, policie a dalších. Došlo také k závažnému porušení lékařského tajemství, když okolnosti dívčina případu a další informace unikly do médií a byly zveřejněny na internetu. Soud rozhodl, že došlo k porušení článku 8 Evropské úmluvy a nařídil Polsku zaplatit dívce kompenzaci za materiální i emocionální újmu.


Chci to zastavit

Maďarsko: Účelová kontrola vzdělávacího procesu je v rozporu s právem akademické svobody zakotveným v Listině základních práv Evropské unie.

Budoucnost EU závisí na tom, zda bude schopna bránit své základní hodnoty, mezi něž svobodné vzdělávání rozhodně patří. V prosinci 2017 Evropská komise rozhodla o zažalování Maďarska u Soudního dvora EU, a to ve věci změny zákona č. CCIV z roku 2011 o vnitrostátním terciárním vzdělání, která nepřiměřeně omezuje vykonávání činnosti unijních i neunijních vysokých škol. Komise shledala, že nový zákon je v rozporu s právem akademické svobody, právem na vzdělání a svobodou podnikání, jak jsou zakotvena v Listině základních práv Evropské unie.

Zákon přijatý v červenci 2019, který zavádí vládní kontrolu nad maďarskou Akademií věd, dále omezuje akademickou svobodu v zemi. Akademie věd dosud sestávala z 15 institucí, 150 výzkumných skupin a zhruba 3000 výzkumníků. Nový zákon likviduje 15 zmiňovaných institucí a vytváří pouze jedno státní výzkumné středisko Eötvös Loránd, pod které výzkumníci budou nově spadat. Tuto instituci povede třináctičlenná správní rada, kdy šest jejích členů bude jmenovat vláda, šest dosadí akademická obec a předsedu bude jmenovat sám premiér na základě návrhu správní rady. Výzkumní pracovníci usilují o to, aby členové dosazovaní vládou tvořili pouze třetinu rady, nikoli její polovinu. Správní rada bude totiž rozhodovat o financování projektů a také bude mít kompetenci jmenovat ředitele jednotlivých výzkumných středisek – tato změna tak umožní vládě rozhodovat o tom, jaké typy vědeckých projektů budou financovány a kdo je bude řídit. Nový zákon omezil rozpočet Akademie věd pro rok 2020 – zatímco na rok 2019 byly výdaje instituce naplánovány na 56,2 miliardy forintů (4,4 miliardy korun), v rozpočtu pro rok 2020 se počítá s pouhými 17 miliardami forintů (1,3 miliardy korun). Rozpočet pracovníků, kteří se zabývají nejrůznějšími oblastmi přírodních a sociálních věd, se tak příští rok sníží na čtvrtinu. Maďarská vláda tímto zákonem získává kontrolu nad další oblastí maďarského veřejného života. V září 2019 předseda Akademie věd László Lovász podal ústavní stížnost k maďarskému Ústavnímu soudu, podle které nová legislativa porušuje svobodu vědy a právo na majetek zakotvené v ústavě.

V neposlední řadě dochází v Maďarsku k neúměrné kontrole nad veřejným  vzděláváním (zejména zákonem z července 2019) a k ignoranci probíhajícího řízení, které proti Maďarsku vede EU kvůli porušení Rasové směrnice. Země čelí výtkám proto, že diskriminuje romské děti v přístupu ke vzdělávání a vyděluje je mimo běžné základní školy. Zákon o veřejném vzdělávání pak nařizuje například zahájení povinné školní docházky v 6 letech věku dítěte bez ohledu na jeho nejlepší zájem či nedovoluje použití jiných než státem připravených výukových metod a materiálů.


Chci to zastavit

Polsko: Média se dostávají pod kontrolu vlády – je tak ohrožena jejich nezávislost, včetně svobody projevu a práva na informace.

V lednu roku 2016 vstoupil v platnost nový zákon o médiích. Ten posílil pravomoci ministra při jmenování šéfů polské veřejnoprávní televize a rozhlasu. Z toho důvodu v dubnu rezignovalo nebo bylo propuštěno na 140 zaměstnanců veřejnoprávních médií. V prosinci 2016 polský ústavní soud rozhodl, že úřady jednaly protiústavně, když vyloučily Národní radu pro rozhlasové a televizní vysílání (KRRiT) z rozhodování týkajících se složení nových správních a dozorčích rad veřejnoprávních vysílacích subjektů. Nová Národní mediální rada, která byla v červnu zmocněna ke jmenování lidí do těchto funkcí, toto rozhodnutí ignorovala. 

Vládní strana PiS se zároveň snaží omezit hlasy těch, kdo zpochybňují preferovanou vládní interpretaci dějin, která záměrně nezmiňuje zapojení Polska do krutostí druhé světové války. V únoru 2016 vysílala TVP film „Ida“ o katolické jeptišce, která zjistí, že její rodiče byli Židé zabití během druhé světové války. Film byl uveden s dvanáctiminutovým úvodem, v němž komentátoři uvedli, že film nepřesně dokumentuje polskou historii. V dubnu státní zástupci 5 hodin vyslýchali Jana Grosse, historika zabývajícího se holokaustem, kvůli obvinění z veřejné urážky národa. Vše kvůli článku z roku 2015, ve kterém Gross uvedl, že během druhé světové války zabili Poláci víc Židů než nacisté. Kancelář prezidenta Andrzeje Dudy nyní zvažuje zbavení Grosse řádu Za zásluhy, který obdržel v roce 1996. 

V dubnu 2016 byl předložen návrh zákona o národních médiích spolu se dvěma souvisejícími návrhy. Návrh zákona by změnil veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice na „národní média“ a posunul by se dále od redakčně nezávislého modelu veřejné služby k systému, který by propagoval politický a ideologický program vlády PiS. Návrh zákona obsahoval četná vágní ustanovení o tom, co by se mělo vysílat, a ukládal veřejným sdělovacím prostředkům povinnost šířit názory předsedy vlády, prezidenta a mluvčích obou komor parlamentu (Článek 13). Zákon nakonec nebyl přijat.

V prosinci 2016 se vládní strana Právo a spravedlnost pokusila omezit přístup novinářů k zákonodárcům Parlamentu; kvůli odporu opozice a tlaku veřejnosti nakonec od této iniciativy ustoupila.


Chci to zastavit

Maďarsko: Přes 80 % maďarských médií je pod kontrolou vlády a je tak ohrožena jejich nezávislost, včetně svobody slova i práva na informace.

Podle volební pozorovatelské mise při OBSE byl při parlamentních volbách v roce 2018 omezen přístup občanů k informacím i omezena svoboda tisku a sdružování. Veřejnoprávní média sice poskytla kandidátům bezplatný prostor dle zákona, zpravodajství však jasně favorizovala vládnoucí koalici. V průběhu předvolební kampaně chyběl prostor pro debatu, ve které by se mohly v diskuzi střetnout vláda s opozicí – komerční média stranila buďto jedné, nebo druhé straně. Mimo jiné bylo v Maďarsku omezeno právo na svobodný přístup k informacím –- novelami se rozšířil okruh informací, které nepodléhají automatickému zveřejnění, a zvýšil se poplatek za žádost o zveřejnění takové informace. 

Státní média se také angažují v propagandistických editorských praktikách. V prosinci roku 2018 se před sídlem veřejnoprávní televize MTVA konala řada nenásilných demonstrací. Během protestů se někteří členové Parlamentu z řad opozice dostali do budovy, kde byli fyzicky napadeni ochrankou poté, co bylo zřejmé, že chtějí veřejně odvysílat protestní projev. Řadě z nich totiž není umožněno ve veřejnoprávním prostoru vystupovat, zatímco provládně nakloněným politikům a expertům podporujícím vládní stranu je věnován libovolně dlouhý vysílací čas. Z médií se tak stává silný politický nástroj vládní strany. 


Chci to zastavit

Chci to zastavit